Ulice vede ze zámeckého náměstí k Revoluční ulici.
Až do roku 1985 v této ulici stály tři polodřevěné domy z 2. poloviny 18. století, které byly ukázkou přežívání vesnické architektury v prostředí malého města. Měla proběhnout jejich rekonstrukce, domy byly částečně strženy, ale jejich obnova se nakonec neuskutečnila. V současnosti z nich zbyly pouze ruiny a představitelé města dokonce uvažují o jejich asanaci, což by znamenalo nenahraditelnou ztrátu. V jednom z těchto domů například několik let bydlel praděd významného hudebního skladatele Leoše Janáčka. Počátky soukenického rodu Janáčků ve Frýdku se datují k roku 1697, kdy se sem přiženil ze Smilovic Kašpar Janáček. Také jeho syn i vnuk byli soukeníci, teprve Jiří, děd Leoše Janáčka, byl učitelem a zakladatelem hudební tradice rodu. Jiřím končí historie frýdecké větve Janáčků, neboť se v roce 1784 se svou matkou přestěhoval do Petřvaldu. Měl sedm dětí, z nichž syn Jiří byl také učitelem a muzikantem. Ten po několika změnách působiště nakonec zakotvil jako kantor na Hukvaldech, kde tak mohl malý Leoš prožít své dětství.
Kromě výše zmíněných staveb se na Hluboké ulici nachází i jednopatrový, tzv. rytířský dům s reliéfy sv. Floriána v přízemí a Madony s dítětem v prvním patře východní strany, v přízemním výklenku severní strany je umístěna plastika sedícího Krista. Dům má na klenáku bočního portálu vytesán letopočet 1796, je však pravděpodobně staršího původu. V současné době je zde Galerie Langův dům a Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.
Ulice byla významná tím, že jí v minulosti procházela procesí k bazilice Navštívení Panny Marie. Poutníci přicházeli nejen ze Slezska, ale také z Hané a ze Slovenska. Poutě byly svátkem, demonstrací víry, poděkováním bohu, vyjádřením prosby, ale také formou pokání. Teprve v novověku získal tento druh církevních slavností profánní nádech, který překryl jejich původní religiózní význam.
Autorem textů je Petr Juřák, čerpáno z publikace Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2002.